AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Skanzen na Veselém Kopci

8. října 2012 v 12:37 | Holub |  Památky
Skanzen na Veselém Kopci najdete na rozhraní Žďárských vrchů a Železných hor.
Toto území nazývané mikroregion Hlinecko je součástí Pardubického kraje, sdružuje 29 obcí
a bylo založeno v roce 1999. Centrem regionu je město Hlinsko,
které je od Veselého Kopce vzdálené cca 7 km.

Založení skanzenu

Všemu tomu krásnému, co dnes na Veselém Kopci můžete spatřit, předcházelo nadšení
dobrovolných pracovníků památkové péče pod vedením pana Luďka Štěpána.
Díky těmto dobrovolníkům byly lidové stavby z okolních obcí do skanzenu převezeny.
První návštěvníci zavítali do skanzenu Veselý Kopec v roce 1972. V roce 1981 se ujalo správy
těchto nemovitostí tehdejší středisko Krajské památkové péče a
ochrany přírody v Pardubicích.
Vytvořilo odloučené pracoviště s názvem "Soubor lidových staveb Vysočina",
které pověřilo zajištěním provozu a údržby památek.
Historie osady Veselý Kopec se datuje od první poloviny 16. století. V té době byla domovem
drobných rolníků, kteří hledali způsob své obživy, zabydlovali lesní krajinu
a hospodařili na okolních loukách.
Že jejich život nebyl vůbec jednoduchý, se můžeme přesvědčit při prohlídce
chaloupky bezzemka (stojící v zadní části skanzenu).
Je to velmi malý a skromný příbytek s malými okénky a na zemi ušlapanou hlínou.
V domku jsou jen malá okna, i při denním světle je uvnitř temno.
V současné době zde najdete téměř třicet volně rozptýlených objektů. Tvoří osadu, která
přináší svědectví o životě a práci a zábavě drobných rolníků 19. a 20. století.
K vidění jsou budovy jako špýchar, ovčín, výměnek, čtyřboká stodola pokrytá šindelem,
zvonička z Jeníkova, usedlost z Lezníku, haltýř se studánkou, suška ovoce ze Stříteže,
suška lnu, hájenka z Kozojed, včelín, vodní olejna z Damašku, mlýn,
usedlost z Mokré Lhoty, stupník na tlučení třísla, výměnek ze Širokého Dolu.

Technické zajímavosti

Olejna z Damašku u Pusté Rybné
Objekt Lopourovy olejny na Veselý kopec doputoval z Damašku u Pusté Rybné.
V Damašku sloužil k výrobě oleje již od druhé poloviny 18. století, lisovalo se zde lněné semeno.
Vylisovaný olej využívali při vaření, jeho nevýhoda spočívala v krátké době trvanlivosti.
Nejen lněné semeno, ale i další rostliny používali k lisování - konopí, bukvice apod.
Při výrobním procesu byla použita vodní síla. Dokonce ještě na začátku 20. století, kdy objekt
olejny využívali původní majitelé k pohonu mlátičky, okružní pily či šrotovníku.
Polygonální stodola ze Sádku
Stodola již na první pohled zaujme netypickým tvarem. Na Veselý Kopec přenesli tuto netradiční
čtrnáctibokou stodolu za Sádku u Poličky, kde stávala již v roce 1680.
Vzácná je nejen pro své netradiční provedení bočních stran, ale také díky střešní krytině.
Celý objekt pokrývá kvalitní sekaný šindel. Šindel patřil na Hlinecku k nejrozšířenějším střešním
krytinám ještě na počátku 20. století. Dřevo se používalo většinou smrkové nebo jedlové,
především stromy rostoucí uprostřed lesa (méně světla - delší doba růstu - hustší dřevo).
Ve větším rozsahu byly ještě šindele vyráběny v 19. století a na
počátku 20. století v nedalekém Herálci.
Stupník na tříslo
Toto zajímavé technické zařízení přenesené na Veselý Kopec z Kleštic u Heřmanova Městce
dnes můžete spatřit pouze v tomto skanzenu.
Stoupy drtily smrkovou nebo dubovou kůru pro potřeby koželuhů. Na jeho původním místě
u Korábova mlýna prošel stupník vylepšením tím, že kůru nejprve rozřezaly kotoučové pily umístěné
na půdě objektu. Stupníky zanikly v období mezi světovými válkami.
Mnozí návštěvníci si jen těžko mohou představit, k čemu vlastně kdysi sloužily.

Mlýn z Oldřetic

Mlýn stojící v zadní části skanzenu není původním objektem. Stojí sice na místě, kde již v roce 1580
jeden mlýn stál, ale ten se do dnešní doby nedochoval. V roce 1909 vyhořel.
Při obnově (roku 1977) byl na místě původního mlýna vystavěn mlýn "nový" - opravený mlýn z Oldřetic.
Prohlídka mlýna je mezi návštěvníky velmi oblíbená. Mlynář patřil k majetnějším vrstvám,
můžete porovnat životní úroveň v mlýně a v okolních chalupách.
Při vstupu do objektu spatříte na levé straně největší místnost ve mlýně. Sloužila majiteli a jeho
rodině (k vaření, spaní, odpočinku atd.). Dominantu místnosti tvoří pec, dále zde najdeme
manželskou postel (velmi úzkou), truhlu na prádlo i jiné maličkosti patřící k životu v této době.
Obdivovat můžete i velký stůl s čestným místem pro mlynáře.
V mlýně je k vidění malá místnost pro mlynářovi pomocníky. Ti se obvykle dlouho nezdrželi,
po skončení prací putovali k dalšímu mlýnu.
Uprostřed mlýna, dnes na chodbě, stojí hlavní zdroj obživy mlynáře - mlecí zařízení poháněné
vodním pohonem. Vodní síla byla využita i v poslední z místností ve "varně na povidla".
Ve třech velkých kotlích se zde vařila povidla (postupně přelévala do dalších kotlů,
při čemž v každém se udržovala jiná teplota). K míchání povidel využívali také vodní sílu.
Již tehdy si dokázali práci ulehčit pomocí technicky důmyslných mechanismů s využitím vodní síly,
kterou přivedli do mlýna vodním náhonem vybudovaným již v 16. století. Dodnes je dochovaný.
Naši předci se báli strašidel. Před vstupními dveřmi do mlýna umístili kruh,
aby k nim žádné strašidlo nemohlo vstoupit.
(Zdroj: stránky skanzen Veselý Kopec, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama