AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Petřín

8. října 2012 v 17:06 | Holub |  Památky
Zelený Petřín je vyhledávaným cílem především kvůli naší malé Eifellovce
a zrcadlovému bludišti. Po výstupu na rozhlednu návštěvníci většinou projdou Hladovou
zdí a na náhorní plošině vrchu Petřína se pokochají krásou tisíců růží v Růžovém sadu,
někteří dojdou až do tzv. Květnice - trvalkové zahrady, která vznikla na navážce
na místě bývalých vojenských pozemnů a pak již spěchají některou z cest dolů z kopce.
A to je škoda. Rozhodně po výstupu na rozhlednu sestupte i do suterénní části, kde je možné
vidět pilíře, na nichž rozhledna stojí a výstavu o Járovi Cimrmanovi plnou kuriozních exponátů.
Škoda, ža nebyl ponechán také prostor pro nejstarší dějiny tohoto místa,
protože ty se zdají být z dobových pramenů velmi zajímavé.

V devátém století byly na Petříně lomy na kámen, který se využíval na stavby domů v Praze.
Podle zaznamenané pověsti si lamači postavili přístřešek pod velikým dubem a rozdělali oheň.
Netušili ale, že se nachází v místech prastarých obětišť slovansko-keltských slunečních božstev.
V plamenech ohně se jim začaly zjevovat různé obrazy podobné lidským tvářím.
Lidé náchylní k pohanství se začali ohni klanět a uctívat ho, přinášeli obětní chléb
a postupně se k nim přidávali i křesťané. Pohané i křesťané z celé Prahy pak chodili
na Petřín k ohňům, přikládali dříví aby nevyhasly a i poté, co Boleslav II. nechal lid rozehnat,
posvátný dub porazit a ohně uhasit, ohně se dále samy od sebe zapalovaly,
takže kníže Boleslav II. (Pobožný) nechal místo dlouhý čas přísně střežit.
Pohané to těžce nesli a i přes knížecí zákaz se na místo vraceli.
Kníže tedy nechal na místě pohanské svatyně postavit kapli zasvěcenou sv. Vavřinci.
Církev tím výhodně využila charakter pohanského místa a jak bylo tradicí,
na místo pohanského boda dosadila svatého s podobnými atributy.
Kaple byla zasvěcena sv. Vavřinci, jenž umřel mučednickou smrtí v ohni na rozpáleném roštu.
Věřící tak mohli mít pocit, že svého boha nezrazují, jen uctívají jeho jinou podobu.
Původně románská, později goticky přestavěná kaple sv. Vavřince sloužila dlouho jako
poutní místo. V baroku zde byl vystavěn podle plánu Ignáce Palliardiho kostel sv.Vavřince
(dnes starokatolický). Aktivní kněz P. Norbert Saatzer, který měl kostel na starosti,
se rozhodl, že na Peříně zavede pobožnost Kalvárie, kterou Praha dosud neměla.
Jeho přičiněním vznikla roku 1737 kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie a 14 zastavení
Křížové cesty, směřující ze Strahova až k Božímu hrobu. Při opravách v letech 1994-1996
restaurátoři kaple Božího hrobu odkryli i okno, orientované tak, aby jím ve tři hodiny
odpoledne o Velikonocích dopadal sluneční paprsek přímo na oltářní kámen.
Na Petříně však najdete i jiná místa, která stojí za pozornost.
Vyvěšené obrázky nám zajímavě přibližují, co vše se ukrývá pod povrchem Petřína.
V petřínských svazích odedávna vyvěralo množství pramenů, a tak zde byl kdysi
vybudován vodovod. Šlo o soustavu štol, která sváděla vodu k Strahovskému klášteru,
na Pohořelec i na Malou Stranu. Štoly byly několikrát rekonstruovány.
V roce 1965 voda, která neustále podemílala Petřín, zavinila dokonce sesuv kolejí
lanovky a další škody. Štoly byly zrekonstruovány a dodnes stále slouží
k odvádění petřínských pramenů do Vltavy.
Místo určené pro stavbu strahovského kláštera, bylo vybíráno tak, aby voda z pramenů
petřínské stráně samospádem stékala do lichoběžníkového románského rezervoáru
v Rajském dvoře kláštera. Románský vodovod strahovského kláštera představuje
jeden z nejstarších a nejdůmyslnějších vodovodních systémů své doby,
který přes mnohé přestavby sloužil až do roku 1906, kdy nová kanalizace vyřadila a
zaslepila staré odvodňovací systémy. Výsledkem nezájmu o odvodnění Petřína a
Strahova bylo zvodnění podloží a svahových sutí, které společně s okraji plošin sjížděly
do údolí. Stabilitu Strahovského kláštera a odvodnění základů vyřešila až nedávná
rekonstrukce historické vodovodní a kanalizační sítě.
V zrekonstruovaných původních prostorách vinného sklepa řádu Premonstrátů
na Strahově se nachází i unikátní restaurace Peklo .
V horní části Seminářské zahrady, ve svahu nad pěší cestou k rozhledně si můžete
povšimnout několika jeskyní v pískovcových skalách. Ty jsou pozůstatkem z dob,
kdy zahrada patřila v 17.století řádu karmelitánů u Panny Marie Vítězné.
Dnes jsou jeskyně obydlené novodobými poustevníky,
přes léto docela romantika a do zimy daleko.
Další umělecká díla potkáte při cestě zahradou k Nebozízku. Esotericky zaměření
lidé určitě ocení galerii malíře Reona. Ze sochařské výzdoby parku je nejznámější
pomník básníka Karla Hynka Máchy, vytvořený r.1911 podle návrhu Antonína Balšánka
Josefem Václavem Myslbekem. Významný je také pomník skladatele Vítězslava Nováka
od Josefa Gočára a Jana Kodeta z r.1950.
Pokud se rozhodnete sestoupit z Petřína cestou ke Strahovskému klášteru,
na nádvoří nepřehléděte Muzeum miniatur. Jedná se o maličké a nepříliš známé muzeum,
ve kterém můžete pod lupou, či mikroskopem obdivovat ručně vytvořené exponáty jako
např. karavanu velbloudů v očku jehly, či portréty malované na makovém zrnku.
Neméně zajímavou možnost nabízí i cesta opačným směrem do zahrady Kinských.
(Zdroj: stránky Petřín, wikipedie, foto: internet)

Virtuální pohled z Petřínské rozhledny najdete: zde
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama