AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

O chlapci

12. října 2012 v 12:59 | Holub |  Povídky

Byl jednou jeden .....
chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevyléčitelná nemoc.
V 17 letech..... mohl každou chvíli umřít.
Žil stále jen stáhnutý v domě, pod dohledem své matky.
Jednou už toho ale měl dost a tak se rozhodl, jednou jedinkrát si vyjít.
Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila.
Když se procházel svou čtvrtí, viděl množství obchodů.
Když šel okolo obchodu s hudebninami, uviděl nádherné děvče,
asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled.


Otevřel dveře a vstoupil dovnitř.
Nedíval se po ničem jiném, jen po ní. Stále více se blížil k přepážce, kde stála.
Podívala se na něj a s úsměvem se zeptala: "Můžu vám nějak pomoci?"
Během toho si myslel, že je to ten nejpěknější úsměv, který ve svém životě viděl.
Pocítil potřebu ji políbit právě v tomto momentu. Koktavě jí odvětil:
"Ano, eeehhh, uuuhhh... rád bych koupil jedno CD."
Bez přemýšlení vzal první CD, které uviděl a zaplatil. "Chceš ho zabalit?"
zeptalo se děvče zase s úsměvem.
Odpověděl že ano, a kýval souhlasně hlavou;
ona šla dozadu a pak přišla se zabaleným balíčkem, který mu předala.
On si jej vzal a opustil obchůdek. Odešel domů a od toho dne navštěvoval
tento obchod každičký den, aby koupil nějaké CD.
To děvče stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domů,
položil je nerozbalené do šuplíku.
Příliš se styděl, než aby pozval to děvče, aby si s ním vyšla.
Ačkoliv už to zkoušel, nešlo mu to.
Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se další den odvážil,
a on se chytl za srdce a, ... a vyšel odvážne k obchodu.
Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené.
Vzal CD a když se ona nedívala,
rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním číslem
a vyběhl z obchodu ven.

"......Crrrrrr !!!"

Matka zvedla sluchátko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejího syna;
matka naprosto zničená začala plakat a řekla:
"Ty to nevíš? ... Včera zemřel."
Bylo příliš dlouho ticho, až na pláč matky, který se v sluchátku ozýval.
Později vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej připoměla.
Rozhodla se začít s tříděním jeho věcí.
Otevřela šuplík a k jejímu překvapení se tam tyčily hory CD,
které nebyly ani rozbalené.
Byla zvědavá, bylo tam tolik k vidění a ona se nemohla udržet.
Vzala jedno, sedla si na postel a začala rozbalovat CD a
našla u něj přiložený i kus papíru. Matka ho vzala do ruky a začala číst.
Stálo na něm: "Ahoj! Jsi fakt milý, chtěl by sis se mnou někdy vyjít?
Mám tě ráda.... Sofia."
S hlasitou emocí otevřela matka ještě jedno CD,
a i z něj vypadl list papíru, ze všech balíčků .......
na všech bylo napsáno to samé...

Ponaučení:
Život je už takový, proto nikdy nečekej na zířek, když máš někomu říci,
že ho máš rád! Zítra na to může být už příliš pozdě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 otavinka otavinka | Web | 15. října 2012 v 18:39 | Reagovat

Dojemný příběh, až jsem se rozplakala. Může to být i pravda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama