AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Národní přírodní rezervace Soos

8. října 2012 v 13:16 | Holub |  Památky
Národní přírodní rezervace Soos je unikátní přírodní rezervace na sever od Františkových Lázní,
z větší části na území Skalné (Kateřina - Hájek - Nový Drahov),
kterou spravuje muzeum Františkovy Lázně.

Byla vyhlášena 7. listopadu 1964, její rozloha činí 221 ha., nadmořská výška - 430 m n. m.

Název Soos

Pojmenování Soos pravděpodobně pochází z německého slova Moos,
což v překladu znamená bažina, mech.
Existují i domněnky, že slovo Soos je originálním výrazem pro močál v dnes
již zaniklém egerlandském, tj. chebském německém nářečí.

Císařský pramen

Nejznámější a nejvydatnější pramen národní přírodní rezervace Soos
- silně proplyněná kyselka obsahující velké množství minerálních látek (6,5g/ l),
především léčivou Glauberovu sůl a síran železnatý.
Císařský pramen vyvěrá z velké hloubky a s teplotou 14 - 18°C je
nejteplejším minerálním pramenem v celém Chebsku.
Císařský pramen je považován za nejchutnější z minerálních vod
v okolí obce Františkovy Lázně.
Kvůli projímavým účinkům však není vhodný k dlouhodobějšímu užívání.

Mofety

Za mofety se označují nálevkovité bahenní prohlubně,
jimiž z podloží uniká do ovzduší oxid uhličitý.
Tento plyn je v rezervaci Soos produktem doznívající sopečné činnosti.
Vzniká v hloubce 15-ti a více kilometrů, kde se uvolňuje při chladnutí žuly.
Dále prostupuje silnými vrstvami bahna a slatinných půd,
ty před sebou tlačí spolu s podzemní vodou až na zemský povrch, kde vymílá kráter.
Podzemní minerální voda v kráterech díky sycení oxidem uhličitým silně probublává.
Za suchého počasí, při nízké hladině podzemní vody vystupuje do kráteru pouze syčící plyn.
Mofety jsou v rezervaci Soos až 80 cm velké.
Mofety jsou často nesprávně označovány jako bahenní sopky.
Kromě podobného vzhledu ale nemají se sopkami vůbec nic společného.

Křemelina

V okolí mofet se v hlubokých vrstvách nachází solí prosycená křemelina, neboli diatomit.
Jedná se o sypkou horninu, kterou tvoří nahromaděné křemičité
schránky odumřelých třetihorních řas.
Křemelina dodnes nachází široké uplatnění ve stavebnictví a zemědělství.
V roce 1867 vyrobil Alfréd Nobel za pomoci křemeliny a nitroglycerinu dynamit.
Křemelina byla v národní přírodní rezervaci Soos těžena až do 60. let 20. století.
Zdejší rozvrásněné křemelinové pláně jsou holé bez vegetace a v teplých měsících
je zdobí bíložluté výkvěty solí. Místo má atmosféru měsíční krajiny.

Květena

Převážnou část území rezervace Soos pokrývají rašelinné lesy.
V okolí vývěrů slaných pramenů se vyskytují slanomilné druhy rostlin, tzv. halofyty,
se kterými se obvykle setkáváme u moře.
Patří mezi ně např. kuřinka solná (Spergularia salina), sivěnka přímořská (Glaux maritima),
hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) aj.
Z dalších vzácných druhů rostlin zde rostou masožravky bublinatka bledožlutá
(Utricularia ochroleuca), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia)
a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Zvířena

Z bezobratlých živočichů byli v rezervaci Soos zjištěni např. nádherní
a vzácní motýli bělopásek topolový (Limenitis populi), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a
otakárek fenyklový (Papilio machaon).
Místy se objevuje i vzácný brouk tesařík obrovský (Cerambyx cerdo).
V území rezervace Soos hnízdí i velmi vzácný a chráněný pták jeřáb popelavý (Grus Grus).
(Zdroj: stránky Nový Drahov, wikipedie, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kamil Kamil | E-mail | Web | 22. června 2013 v 22:56 | Reagovat

Ty fotky jsou úžasné. Lituji že to máme do této přírodní rezervace tak daleko. Až někdy pojedem tím směrem, nesmím tuto krásu opomenout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama