AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Muzeum řemesel Letohrad

8. října 2012 v 16:37 | Holub |  Památky
Pokud vás zajímají stará řemesla, z nichž mnohé dnes již známe pouze z vyprávění,
určitě neopomeňte navštívit Muzeum řemesel v Letohradě.
Muzeum bylo otevřeno v květnu roku 2000 a nachází se v prostorách bývalé sýpky z roku 1550,
která do současné kamenné podoby byla přestavěna v roce 1750.

Historie muzea se však začala psát již v roce 1996, kdy místní podnikatel
Pavel Tacl hodlal zakoupit budovu sousedící se sýpkou.
Tato koupě však byla tehdy podmíněna současným nákupem celého areálu včetně sýpky.
Muzeum je neustále doplňováno exponáty, které jsou získávány především od bývalých
řemeslníků a živnostníků.
Takto bylo například získáno paramentářství
z nedalekého Jablonného nad Orlicí. Paramenty byly
chrámové výšivky a rodina Neškudlů byla v tomto oboru známá jako jediná v Evropě.
Podobně bylo získáno vše, co souvisí s kartáčnictvím.
Celý soubor strojů a nástrojů kartáčníka muzeum získalo z nedalekého Jablonného
nad Orlicí především od pana Kvapila. Muzeu se podařilo získat také velice zajímavou brusku
na české granáty, která je přes dvě stě let stará a není zřejmé,
jestli je někde v republice nějaká podobná.
Ačkoliv je již nyní letohradské muzeum největším muzeem svého druhu v republice,
čekají další exponáty v depozitáři na to, až rozšíří prostory muzea.
Do jednoho patra je soustředěno vše, co souvisí s výrobou potravin, v dalším návštěvníci
naleznou řemeslné práce, jedno patro je věnováno všemu, co souvisí s životem obce:
Velkému zájmu se těší sto let stará hospoda nebo přes sto let staré hasičské vybavení.
Své místo již z depořitáře nalezla např. mechanická dílna, kam se přestěhovali dílny truhláře,
koláře, šindeláře, bednáře, zámečníka, klempíře, kováře, expozice jsou obohaceny o
expozici měchaře a o pilnici. Samostatný prostor je již věnován i modelu historické školní třídy.
Při prohlídce muzea návštěvník narazí na celou řadu zajímavých exponátů,
které stojí za zmínku. Zajímavý je například lis na lněný olej z Moravského Karlova
od bývalého sudetského živnostníka. Hned vedle se nachází klepačka na čištění
lněného semene. Unikátem je také celodřevená pumpa na hašení
požáru z roku 1847 z obce Sebuč u Jaroměře.
Není bez zajímavosti, že tato pumpa pochází z doby, kdy ještě neexistovaly hasičské sbory.
Města byla tvořena dřevěnými domy s doškovými střechami, které byly velmi
náchylné na rychlé šíření požáru. Každá obec se tak snažila mít prostředky, aby byla
schopna požárům čelit. Tato stříkačka sloužila k tomu, aby se dostříklo někam nahoru.
Vše fungovalo tak, že řetěz lidí nosil vodu do džberu a dva lidé pak pumpovali.
Unikátním souborem je i sestava strojů na plnění vody oxidem uhličitým, z čehož vznikal sifon,
který se plnil do lahví. Celé to pochází to z Rychnova nad Kněžnou od pana Lorence.
Jeho dědicové stroje muzeu nabídli jako dar.
Divácky atraktivní je pak již zmiňovaná sto let stará hospoda, kde je řada zajímavých věcí,
které jsou dnes již málo k vidění. Je to například celodřevěná lednička, kam se dávaly
lahve s pivem a s vrchu se tam vkládal kus kry ledu, zajímavý je také lis na karty,
které se po celovečerním hraní zprohýbaly a tak se daly na noc do lisu,
aby byly druhý den zase rovné. Pak tu jsou plničky a špuntovačky lahví nebo také
svícnové lustry zhruba ze 16. století.
Jsou zde k vidění i hrací zařízení, jako gramofon, flašinet či orchestrion.
V depozitáři se nachází i hrací skříňka. Zajímavý je také sto let starý zmenšený model
tehdy moderního Orlického mlýna, který pro demonstraci zhotovila pardubická
firma Prokop a syn. Takto firma prezentovala, jak bude mlýn vypadat.
Muzeum má ve svých expozicích také jeden ze dvou dochovaných výučních listů
preclíkáře ze 16. století. Opodál je pak postavena maketa pece na chleba,
která pochází z Jamného nad Orlicí. Zajímavá je také historie předmětů, které
souvisejí s výrobou bonbónů. V expozici se nacházejí tzv. kopýtka neboli tvarovky na tvarování
bonbónů. Ty mají zajímavou historii, když se je do muzea podařilo získat darem od
člověka z Košic. Předměty ale pocházejí od jeho příbuzných z
obce Písečná, která je asi 4 km od Letohradu.
Muzeum vlastní také poměrně rozsáhlou expozici knihařství a knihtisku.
Pozornosti návštěvníků muzea se těší také expozice představující koloniální obchod,
jak vypadal asi před sto lety. Lidé už dnes téměř neznají, jakým způsobem probíhaly
v dřívějších dobách prodej tekutin, které byly podobně jako petrolej sloužící ke
svícení přečerpávány do přinesených nádob.
Muzeum řemesel se pyšní také jednou z nejstarších mechanických praček,
které byly v Evropě vyvinuty. Je to tzv. francouzská pračka, která pochází z jedné rodiny
z Prahy, kde byla uschovaná na půdě více než sto let. Na své rozšíření na dvojnásobek
čeká expozice mandlů, z nichž je jeden dlouhý více než tři metry.
Jsou to stroje, které málokdo může někde vidět. Pohromadě se tu nachází více truhlářských
řemesel, kde je zastoupen bednář, šindelář, řezbář, truhlař a tesař. I tyto expozice budou
rozšířeny a zpřehledněny. Velkému zájmu zejména dětských návštěvníků se těší řemeslný skanzen,
který vznikl na objednávku muzea. Vyrobil ho Kamil Anders z Třebechovic pod Orebem a po
vzoru vyřezávaných mechanických betlémů ukazuje, jak některé řemeslné práce vznikaly.
Tento skanzen vznikal téměř tři roky a patří k nejoblíbenějším místům v muzeu.
(Zdroj: stránky Muzeum Letohrad, wikipedie, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mirek Mirek | Web | 23. ledna 2013 v 10:28 | Reagovat

Stara remesla sou prekrasne, ved len staci sa pozriet na ty drevene vyrobky. prace skutecnyh mistrov!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama