AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Můj rodný kraj II

3. října 2012 v 13:02 | Holub
Vesnice Bačalky
se nachází asi 4 km západně od Libáně na území okresu Jičín a náleží pod
Královéhradecký kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní
město Jičín. Obec Bačalky se rozkládá asi šestnáct kilometrů západně od Jičína.
Z turistického hlediska patří do velmi atraktivní oblasti Českého ráje.
Na území této menší vesnice žije trvale zhruba 160 obyvatel. Bačalky se dále dělí na
dva části, konkrétně to jsou: Bačalky a Lično.
Menší děti mají v obci k dispozci mateřskou školku. Dále bychom v obci našli
Vesnice Bačalky leží v průměrné výšce 348 metrů nad mořem.
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1371. Celková
katastrání plocha obce je 570 ha, z toho orná půda zabírá šedesáttři procent.
Pětina katastru obce je osázena lesním porostem.
Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem.
V katastru obce jsou ovocné sady.

Dětenice
Dětenice se nachází v jižní části okresu Jičín a jihovýchodní části Českého ráje.
Geologický podklad tvoří téměř výhradně druhohorní (křídové usazeniny)
- pískovce a jílovce s čedičovými vyvřelinami. Geomorfologicky je celé součástí České tabule.
Okolní oblast má charakter pahorkatiny.
Bezprostřední okolí je tvořeno prstencem lesů a pahorků s mnoha rybníky, největší
je PILSKÝ RYBNÍK 82 ha, přírodní památka připravená k vyhlášení.
Je zde výskyt významné květeny a hnízdiště ptactva. Je to kraj bez průmyslu a
větších silnic. Kraj romantických vesniček a městeček s překrásnou lidovou
architekturou. Je to místo pro turistu zapomenuté, leč plné přírodních
a architektonických překvapení.
Příkladem je zámek STARÉ HRADY, který byl vystavěn v polovině 14. století,
jako původní gotický hrad, který byl v majetku Arnošta ze Staré. Jiří Pruskovský
přestavěl hrad v let. 1571-1573 na renesanční zámek. Gotický zámecký kostel
sv. Jana Křtitele z 50.- 60. let 14. století má velmi kvalitní vnitřní zařízení
- renesanční a raně barokní kolem roku 1600. Zámek je přístupný veřejnosti.
Dále zde můžete vidět zachovalý neobarokní zámek v DOMOUSNICÍCH,
který byl na 5 let sídlem Emy Destinové a zámek v ROŽĎALOVICÍCH, nyní domov důchodců,
oba veřejnosti nepřístupné.
Za povšimnutí stojí také hluboké romantické údolí zvané DOLY, lesní údolí potoka Bukovina
- přírodní památka, zvaná také PEKLO s dominantním bukem a habrem na opukových
svazích s teplomilnou květenou a zoologickou lokalitou.
OBORA U SEDLIŠTĚ - přírodní památka připravená k vyhlášení a KŘIŽÁNKY přírodní památka
vyhlášena roku 1990. Křižánky jsou zachovalé zbytky bučin a několik mokřadů s
bohatým výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.
V lese stávala ves Křížence s tvrzí a dřevěným kostelíkem. Byla zničena za třicetileté války.
Obyvatelé později založili ves Záhuby.
Dětenice jsou také bránou do Českého ráje a po romantickém stoupaní přes nedaleké
MARKVARTICE se otevře výhled na celý ČESKÝ RÁJ. Českým rájem se nazývá malebný kraj mezi
Turnovem a Jičínem. Patří k němu i taková krásná zákoutí jako jsou Prachovské skály,
Hruboskalsko, Trosky, Sobotecko, Mnichovohradišťsko a zčásti i Mladoboleslavsko.

Dolní Bousov
Město Dolní Bousov leží na jižním okraji Českého ráje v půvabné krajině,
rozkládající se v mělkém úvalu říčky Klenice.
Historie Dolního Bousova je archeologicky doložena od mladší a pozdní doby kamenné
(6000 - 3000 př.n.l.) i z doby bronzové. V době železné zde pobývali germánští Markomani
a od 8. století Slované. První písemnou zprávu máme z roku 1318, kdy se zde připomíná
Ctibor z Búsovce, roku 1330 se uvádí Bús z Bousova, pravděpodobný zakladatel tvrze na
návrší za farou (dnes Na Tvrzi), zanikla zřejmě za husitských válek.
O dalších osudech města mnoho nevíme, protože chybějí početnější zprávy.
Jen jména několika farářů a držitelů tvrze a malého bousovského statku se zachovala
z doby předhusitské: r.1385 byl majitelem Jan z Michalovic, r.1404 prodal
Aleš Škopek z Dubé panství Kuneši Kozojedskému z Kozojed.
V letech 1446 - 1848 patřilo bousovsko k panství kosteckému.

Rozkvět městečka nastává koncem 16. století za vlády Lobkoviců,
kteří dbali na hospodářský růst kosteckého panství.
Na městečko byl Dolní Bousov povýšen někdy před rokem 1497. Roku 1600 mu udělil
cisař Rudolf II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem.
Prosperita pokračuje i po 30 leté válce za vlády Černínů. Město získává
postupně šest výročních trhů, řemeslníci z Dolního Bousov a okolí si zakládají vlastní
cechy (do té doby patřili k cechům soboteckým). V okolí je zbudována soustava asi
30 rybníků, takže o městu se píše často jako o "Bousovu na ostrově".
Nový rozkvět začíná v době národního obrození. Poklidné městečko se národnostně
uvědomuje, začíná se hrát ochotnické divadlo. Na faře působí krátkou dobu jako
kaplani významní národní buditelé František Vetešník a Damián Šimůnek.
V druhé polovině 19. století je založen Sokol, pěvecký spolek "Stojmír", hasičský sbor a další spolky.
Dolní Bousov se stává také průmyslovým centrem soboteckého okresu.
Roku 1870 zde vzniká cukrovar a téměř současně je postavena železniční trať
spojující Kopidlno s Bakovem n. Jizerou, kterou později protnula
trať Mladá Boleslav - Stará Paka.
U cukrovaru vznikla nová čtvrť - Kolonie pro dělníky a úředníky cukrovaru.
Tato oblast se pak stala průmyslovým centrem města. Po zániku cukrovaru zde
založen Strojtex, Technolen, Vojenský opravárenský závod.
Tato skutečnost spolu s vlakovým spojením s Mladou Boleslaví měla vliv
na stabilizaci obyvatel a růst města až do dnešní podoby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama