AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Loreta Kosmonosy

5. října 2012 v 12:20 | Holub |  Památky
Není to hrad, ani zámek či tvrz, ale loretánská kaple. Najdete jich u nás několik,
více či méně zachovalých a bezpochyby nejznámější je Loreta v Praze.
Určitě vás však svojí krásou překvapí i Loreta z Kosmonos,
dnes už vlastně z předměstí Mladé Boleslavi. Lorety po vzoru Santa Casy
(Svaté chýše) z Italského Loreta začaly vznikat v Čechách v 16. až 18. století.

Zatím podle dochovaných písemností to vypadá, že jako první byla založená
v Horšovském Týně. Kosmonoskou nechal postavit hrabě Heřman Černín z Chudenic
v letech 1704-1707 podle plánu architekta G.B. Alliprandiho. Inspiraci pro tuto
stavbu prý našel v Praze, kde stojí Loreta přímo pod okny Černínského paláce.
Do souboru staveb, které tvoří toto loretánské poutní místo, patří
loretánská kaple obklopená přízemními ambity, kostel sv. Martina a volně
stojící zvonice. Santa Casa je obdélníková stavba, která se skládá z vnitřního prostoru,
který je obestavěn venkovním ochranným obalem. Vnitřní část představuje
obydlí Panny Marie a sv. Josefa. Je to nevelká místnost o rozměrech 9,25m x 3,75m,
na zdech jsou nepravidelné ostrůvky omítky na kterých jsou malby s výjevy ze
života Panny Marie. Místnost je rozdělená oltářní stěnou na část pro věřící a kněze.
Dřevěná oltářní stěna tvoří vlastně mříž, která umožňovala věřícím
průhled na loretánskou sošku a zároveň plnila ochrannou funkci.
Soška je na zadní stěně ve výklenku a představuje Černou Matku Boží -
černou barvu prý způsobilo vyzrálé cedrové dřevo,
ze kterého byla originální soška vyřezána.
Venkovní část Lorety je hranolovitého tvaru s rozměry 13,94 x 9,47 m a plochou střechou.
Má čtyři vstupy a jedno velké okno, pod kterým je zděný oltář.
Po celém obvodu jsou ve výklencích sochy, dole jsou sedící proroci
ze Starého zákona a nad nimi stojí postavy pohanských věštkyň - Sibyl.
Vnější stěny jsou bohatě zdobeny sokly, římsami, štukovými reliéfy,
erby i mariánskými monogramy. Po celém obvodu vrcholu stavby jsou
sošky hrajících si andílků - putti. Stavbu Lorety oddělují od okolí
a chrání pravoúhlé přízemní ambity, které se otvírají do nádvoří řadou
polokruhovitých arkád. Ambity jsou přerušeny na severní straně, kde je vstup
do areálu ozdobnou branou. Původně byly prázdné, dnes jsou v některých
umístněny sochy spjaté se zdejším okolím, zejména rodinou sochařů Jelínků.
Strana, která sousedí se silnicí byla velmi poškozená a tak se celý areál v
devadesátých letech začal postupně opravovat a rekonstruovat.
Dnešní kostel sv. Martina je postaven na místě starého kostela ze 12. století.
Jedná se o barokní stavbu zaklenutou kopulí byzantského typu.
Alliprandi ho záměrně přičlenil k ambitům, jako dominantu celého
objektu. V přízemí jsou oratoře a sakristie. Na východní straně je oltář
a kazatelna s typickými znaky baroka.
Oltář vytvořil Prokop Vyšohlíd a socha sv. Martina je dílo Martina Jelínka.
Vystavují zde obrazy známého malíře Jaroslava Najmana
a různé zdobené perníčky a ozdoby pí. Najmanové.
V sakristii byla výstava restaurovaných soch věnovaná právě významnému rodu
řezbářů a sochařů Jelínků, kterých sochy můžete vidět v různých kostelech
na Mladoboleslavsku, Nymbursku, Jičínsku, Turnovsku, Praze…..
Snad nejkrásnější jsou v kostele sv. Máří-Magdalény v Sobotce.
Pod kostelem sv. Martina je krypta, která v minulosti sloužila k pohřbívání,
dnes je v ní výstava fotografií a listin, které dokladují stavbu a následné opravy
Lorety v jednotlivých letech. Jsou zde také torza originálů některých soch.
Nejstarší částí areálu Lorety je samostatně stojící zvonice (campanilla).
Nechal jí už v roce 1673 postavit hrabě Humprecht Jan Černín, otec Heřmana Černína.
Jejím architektem byl Francesco Carrati. Černínové velmi často zadávali zakázky
svých staveb italským mistrům.
Zvonice je mírně nakloněná. Náklon byl způsoben prý špatným
podložím už při stavbě a panu hraběti to bylo vysvětleno tím, že je to schválně,
aby se vyrovnal účinek převládajících západních větrů. Co na to pan hrabě říkal,
už se nám nedochovalo. Jedná se o ranně barokní čtyřpatrovou stavbu
hranolovitého tvaru. Na vrcholku věže je umístěna zlatá sluncová rozeta.
V prostoru pod kopulí je schrána, kam byly uloženy listiny o stavbě
i všech rekonstrukcích.
Kostel sv. Martina byl zezadu obklopen malým hřbitovem, ale dávno už se tady
přestalo pohřbívat. Můžete zde vidět zachovalý jehlanovitý náhrobek pí. Dubské z roku 1818 s erbem.
Při pohledu ze hřbitova je vidět, že už skoro sousedí se Škodovkou.
Při cestě je možné navštívit Škoda Muzeum.
(Zdroj: památky Mladá Boleslav, wikipedie,foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama