AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Hrad Žebrák

8. října 2012 v 13:19 | Holub |  Památky
Najdete ho nedaleko od Prahy, silnice je dobře značená, jak by ne,
když jedete po dálnici na Plzeň. Hned za Berounem odbočíte na Žebrák a další značky už vás
spolehlivě dovedou. Nejstarší zprávy o hradu pocházejí už ze 13. století a dozvíte se v nich,
že ho nechali postavit páni Zajíci z rodu Buziců, kterým patřilo i nedaleké panství a hrad Valdek.
Hrad dostal jméno po osadě, která tady stála na kupecké stezce z Prahy do Plzně a do Norimberka.
Druhá verze je, že má jméno podle skály na které stojí a která tvoří jakési "žebro".
Každopádně to není od slova "žebrat", vždyť ho vlastnili mocní té
doby a ti to určitě neměli zapotřebí.

Jeho majitel Zbyněk Zajíc ze Žebráku vyměnil v roce 1336 hrad Žebrák a okolní panství
s králem Janem Lucemburským za panství Budyně nad Ohří, které připojil k Házmburku
a přenesl tam svoje rodové sídlo. A tak se Žebrák stal královským majetkem. Jeho význam
vzrostl, když nastoupil na český trůn Karel IV., který ho často navštěvoval
při svých politických cestách do Západní Evropy.
V zákoníku Majestas Carolina, byl zařazen mezi hrady, které směli být zastaveny pouze
členům královské rodiny. Roku 1341 byl majitelem Jan Jindřich, kníže Korutanský,
bratr Karla IV. a za jeho působení zde byla postavena kaple sv. Apolináře a sv. Markéty.
Když v roce 1349 vrátil Žebrák Karlovi, ten ho znovu často navštěvoval, až do roku 1351,
kdy tu zemřel jeho prvorozený syn.
Zřejmě kvůli této nehezké vzpomínce sem přestal jezdit a později dal hrad několikrát do zástavy.
Po smrti Karla IV. sem velmi často jezdil Karlův syn Václav IV., který zdejší kraj miloval.
Hrad významně přestavoval a osadě Žebrák udělil několik privilegií. Odehrávaly se tu také
významné události a jednání jak domácího tak zahraničního významu.
Například zde král povolil stavbu Betlémské kaple a jednalo se tu na nechvalně
známé téma - odpustky. Když Žebrák roku 1395 vyhořel, Václav ho sice nechal opravit,
ale už i po opravách prý nesplňoval jeho představy o pohodlném a honosném sídle a
tak si nechal na nedaleké skále nad ním postavit hrad Točník.
Jako většina českých šlechtických hradů druhé poloviny 13. století je bergfritovému typu,
to znamená, že mu dominuje obranná okrouhlá věž (bergfrit), která je s vlastním palácem
spojená hradbami. Tyto hrady vznikaly nejčastěji na ostrožnách, opevněné hradbami a vodou.
Ale v případě Žebráku to nešlo, místo (skalní žebro) na kterém byl postaven bylo velmi
úzké a tak došlo k ojedinělému řazení jednotlivých částí hradu - za sebou.
Na začátku hradního jádra byla menší okrouhlá věž, za ní následoval úzký,
hradbami sevřený dvorek a střed stavby zaujal mohutný bergfrit. Ve 13. století byla
věž nižší než je dnes a poslední patro vzniklo až za přestavby Václava IV.
V té době získala fasádu, která až dodnes velmi dobře zachovala tzv. kvádrování rámci.
Jedná se o techniku snažící se vzbudit iluzi, že je stavba zbudována z velkých kvádrů.
Na vstupu do věže je dobře viditelná vpadlina pro padací můstek.
Nahoru vedlo dřevěné schodiště, pod ním se nachází temná část věže, do které můžeme
nahlédnout otvorem v podlaze a byla využívána zřejmě jako vězení či hladomorna. Věž nebyla
uzpůsobena k stálému obývání a její podlaží osvětlovaly pouze úzké střílnovité otvory.
Jen v posledním, václavském patře je šest obdélníkových oken.
V zadní části jádra byl dvojdílný palác, ke kterému vedla docela úzká přístupová cesta,
těsně obehnaná plášťovou zdí. Předhradí se nacházelo na konci hřebene, kde byla
i vstupní brána. Větší změny se dočkal až ve zmiňovaném roce 1341, kdy byla postavena
kaple sv. Apolináře a sv. Markéty na konci hradního areálu.
Ovšem novou tvář mu dalo až panování Václava IV., který jej přestavěl ve velkolepou rezidenci.
V místě nádvoří a čelní věže jádra vznikl nový palác a zcela přestavěn byl i starý palác.
Nové budovy vznikly i v bývalém předhradí a zejména další nový palác, na kterém jsou
patrné typické znaky architektury dvorské huti. Naposled se na hradě stavělo
ještě v 15. století, za majitele Hanuše z Kolowrat, kdy byla postavena ještě jedna
okrouhlá věž u dolního hradu, jako obrana proti palným zbraním.
Úplnou raritou na Žebráku jsou zbytky teplovzdušného topení, které uvidíte ve starém paláci.
Při archeologickém výzkumu byla nalezena dvoukomorová pec, kde se ve spodní části
topilo a horní částí se horký vzduch dostával do jakýchsi komínů a cirkuloval
celou budovou. Tento dokonalý prvek středověkého vytápění v takto dobře dochované
podobě nikde jinde neuvidíte. Bohužel podle výzkumů právě toto topení
prý zapříčinilo rozsáhlý požár v roce 1395.
Zdá se, že požáry byly Žebráku osudné. V roce 1532, když tu měli významnou
návštěvu a nocoval tu král Ferdinand I., opět vypukl velký požár a král se svou družinou
byli rádi, že zachránili holý život. Ovšem tou pověstnou kapkou, kterou se završil jeho
osud bylo hledání pokladů, které tu měli být údajně zakopány, jeho posledním
držitelem Volfem Krajířem z Krajku. Nejen že nic nenašel, ale nechal rozbořit i některé
hradby a zdi a od té doby už Žebrák jenom pustl a několik století chátral.
Teprve ve 20. století byl celý zrekonstruován, zachráněno vše co ještě šlo a upraven
pro prohlídky historiechtivých turistů. Zpřístupněna byla i věž, ve které je
rozhledna s výhledem na zbytky hradeb, obec Žebrák i hrad
Točník, který nahoře na skále vypadá jako orlí hnízdo.
(Zdroj: stránky hradu Žebrák, wikipedie, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama