AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Hrad Libá

8. října 2012 v 13:13 | Holub |  Památky
Libá, po staru Liebestein, byl původně ranně gotický hrad, postavený
na okraji srázu nad Libským potokem. První stavební úpravy zažil už v pozdní gotice,
později byl přestavěný na zámek a upravený renesančně a barokně.
Hrad dostal své jméno podle rodu Libštejnů.

První písemný doklad je z roku 1264, kdy je uváděn jako majitel chebský rychtář
Ruprecht z Nového Libštejna (Libé) a k hradu patřilo i několik vsí v okolí.
Libštejnové vymřeli rytířem Jindřichem v roce 1292 a jejich majetek připadl jako
odúmrť říši. Dalšími držiteli byli Presberkové, kteří hrad prodali v roce 1298 Valdsaskému klášteru.
Valdsaský opat Giebl dal kolem hradu postavit mohutné hradby, které dnes už neuvidíte,
ale nakonec prodal Libou kupci, kterého jméno se nedochovalo, pouze se ví,
že byl "pro rušení zemského míru dán do klatby" a hrad Libá byl na pokyn bavorského
vévody Rudolfa rozbořen. Z této doby se dochovala pouze okrouhlá románská věž - hláska.
V roce 1346 propůjčil král Jan Lucemburský toto české korunní léno Františkovi Gossweinovi.
Karel IV. mu v roce 1355 povolil hrad obnovit a když už to začalo vypadat nadějně,
nezdární Gossweinovi synové tu pořádali loupeživé výpravy do okolí a proto jim v té
době už král Václav IV. hrad zase odebral.
Propůjčil ho v roce 1381 Leuchtenberkům, ale ti ho v roce 1400 prodali chebskému
měšťanovi Erhardu Rudischovi. Dalších majitelů bylo ještě několik a když čtete podrobnou
historii, pořád se tam vyskytují majitelé, kteří loupili po okolí - jakoby toto místo nějak
ty lapky přitahovalo. Nejdéle bylo panství v majetku rodu Cedviců
Libštejnských (Zedwitzové) - od roku 1790 až do roku 1945.
Stavební úpravy probíhaly hned v pozdní gotice, po prvním rozboření a také po třicetileté válce,
kdy Švédové Libou úplně zpustošili. Hrad byl v roce 1719 opraven, ale panstvo už ho
zřejmě neshledalo pohodlným a tak kolem roku 1770 došlo k jeho přestavbě na rokokový zámek.
Další úpravy byly ještě kolem roku 1800 a v 19. století byly obnovovány interiéry. No a potom
přišel rok 1945 a místo úprav nastoupil státní statek a naše armáda a na fotkách vidíte výsledky.
Hlavní zámecká budova byla postavená kolem původní románské věže s úzkými střílnovými okny,
která je zakončená nahoře bání. Budova je dvoupatrová a pokrývá ji většinou sedlová střecha,
jen na severní straně je částečně mansardová. Z její fasády vystupuje kamenný cedvicovský erb.
Zámek obklopuje z velké části balustráda na kamenné ohradě a vede k ní barokní schodiště.
Uvnitř zámku je mnoho místností, se zbytky kachlových kamen a pozůstatky štukatur
na stěnách. Na západním okraji zámku bylo menší nádvoří s konírnou a kaplí.
Na druhé straně byla dvoupatrová brána a pod ní dva sklepy se střílnovými
okénkami, které zřejmě sloužily jako vězení.
Hlavní přístup sem vedl od západu kolem kostela, kde byla hlavní brána.
Dnešní farníci musí mít v krvi zřejmě dobrodružství získané po předcích, když se nebojí
chodit sem na mše a riskovat, že jim střecha kostela sv. Kateřiny spadne na hlavu.
Původně byly kolem hradby, valy a příkopy, které však už dávno zanikly, podobně jako
zahrady se vzácnými rostlinami na severní straně, o nichž se zmiňují zprávy z první poloviny 19. století.
Dnes je zámek v soukromých rukou a zřejmě tu byla nějaká snaha o jeho rekonstrukci.
Na některých místech to vypadá, že brzy spadne, nic nenasvědčuje údajné rekonstrukci.
Bylo by prima, kdyby se našel nějaký investor "třeba zase i trochu loupeživý", který by
tuto krásnou památku na samé hranici s Německem, v blízkosti Chebu a Františkových
Lázní nechal opravit a zachránil jí tím i pro další generace.
(Zdroj: stránky hradu Libá, wikipedie, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama