AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Hrad Hasištejn

5. října 2012 v 19:26 | Holub |  Památky
Překrásný gotický a královský hrad Hasištejn.
Když listujete různými průvodci po památkách a najdete Hasištejn,
na fotkách které tam uvidíte je většinou pouze věž a poměrně malé zbytky hradu.
Když však na Hasištejn přijedete a projdete po můstku až k druhé bráně,
otevře se před vámi nádvoří krásného gotického hradu a
ještě druhé nádvoří, věže a kaple.

Dokladem toho, že se hrad všem líbí je i pamětní deska, na které je nápis,
že ho navštívil J.W. Goethe. Přestože Hasištejn v překladu znamená "skála nenávisti" a
je prý odvozen podle jedné staré pověsti, nic tomu už dnes nenasvědčuje.
Na hradě je pohoda a klid, kterou ruší snad jen pohled z věže na Prunéřov.
Hrad Hasištejn byl postaven na skalnatém ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka.
Jeho založení není přesně doloženo a jako o možném zakladateli se uvažuje o králi Václavu II.
Byl vybudován někdy na počátku 14. století k ochraně cesty, která vedla od Prahy až do Halle
v Německu. První písemná zmínka je z roku 1348, kdy se uvádí v zákoníku Majestas Carolina
napsaném z podnětu Karla IV., jako hrad královský, který vladař nesměl prodat,
pouze zastavit a to nanejvýše na devět let.
Také je známo, že od roku 1348 byl spravován pány ze Šumburka,
kteří byli povinni jej v případě nutnosti kdykoliv poskytnout panovníkovi.
Správci se zřejmě osvědčili, protože se o nich nic neví a
do knih se dostal až Bernard ze Šumburku, který si toto vlastnictví vykládal
po svém, v okolí hradu se svou družinou přepadával kupce a loupil.
To se však doneslo králi, kterému se to hrubě nelíbilo a
proto byl hrad v roce 1418 obléhán královským vojskem, v té době už krále Václava IV.
Po dvouměsíčním obléhání byl dobyt a Václav IV. panství i
s hradem daroval Mikuláši Lobkovicovi za jeho pomoc v dobách husitských válek a
za zbavení kraje loupeživých nájezdníků.
Protože byl hrad poškozen, Lobkovicové provedli několik pozdně gotických přestaveb.
Největší zásluhy o rozkvět Hasištejna měl až Mikulášův vnuk Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic,
známý cestovatel, diplomat, astronom, přírodovědec, básník, prozaik a doktor církevního práva.
Nejprve cestoval po Evropě i Asii, nakonec si zřejmě řekl všude dobře,
doma nejlíp a koncem 15. století tu vybudoval kulturní středisko evropského významu.
Vytvořil rozsáhlou knihovnu a cenné sbírky, převážně uměleckých děl a přírodnin.
Na návštěvy k němu jezdili vzdělanci z celého světa. Ovšem potom přišlo období,
kdy šlechta opouštěla staré hrady a stěhovala se do zámků. Tato změna se nevyhla ani Hasištejnu,
od roku 1514 přestal být sídlem Lobkoviců a po požáru v roce 1560 už jenom chátral.
Na konci 19. století se hrad stal majetkem bohatého statkáře Emanuela Karsche,
který nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy vznikla restaurace a
velká věž byla upravena na rozhlednu. Restaurace byla v té době velmi známou.
V posledních letech se tato tradice obnovila, rozhledna je opět zpřístupněna, restaurace funguje a
dokonce se na hradě koná každoročně několik kulturních představení.
Přístup do hradu byl po cestě od obce Místa nebo úvalem z údolí Prunéřovského potoka přes
příkop po dřevěném mostě. Na severu a na východě byl hrad obklopen úzkým parkánem,
který byl uzavřený palisádovým plotem a širokým příkopem. Dnes je přístup do hradu ze severní strany.
Přejdete po mostě a hned za druhou branou je rozsáhlé prostranství nádvoří,
pod kterým jsou na západní straně sklepy gigantických rozměrů.
Následuje třetí brána, kterou vstoupíte do výše položeného vlastního hradu.
Půdorys nejstaršího hradu představoval protáhlý ovál a na nejvyšším místě byla vybudovaná
vysoká okrouhlá věž (bergfrit). Vstup do ní byl po můstku z patra, teprve později,
když se měla stát rozhlednou byl vybourán na přízemí. Nedaleko ní byla vodní nádrž a na spodním,
k jihu klesajícím cípu nádvoří byly obytné budovy a hradní kaple s krásnou křížovou klenbou a
lomeným triumfálním obloukem. Ke kapli přiléhala čtvercová místnost s žebrovou klenbou a
vysoký věžovitý palác s pavlačemi a plochostropým přízemím,
které osvětlovalo malé okénko ze dvora za kaplí.
Velké změny na hradě nastaly právě za Bohuslava Hasištejnského.
Bylo dostavěno příčné obytné křídlo vnitřního hradu a rozšířeno až k východní hradební zdi,
ze kterého se nám dochoval i tento nádherný fragment arkýře - zdobený krakorec.
Starý palác byl opatřen velkým točitým schodištěm a ještě i malým schodištěm za kaplí.
Jeho interiér byl podle nálezů z doby restaurace obložen barevnými keramickými deskami.
Současně s těmito pracemi dal Bohuslav Hasištejnský vylepšit obranný systém hradu a
přizpůsobit ho tak, aby odpovídal hlavně rozvoji dělostřelby na počátku 16. století.
V parkánové hradbě byly postaveny dvě nové dělové bašty, jedna za kaplí a
druhá východně od velké věže. Nová bašta vznikla i na přístupové severní straně a
také druhý příkop a val mezi oběma těmito příkopy.
Toto nově upravené předhradí bylo dále zpevněno ještě hradební zdí s hranolovou vstupní věží,
která měla nad průjezdem místnost pro vrátného.
Na nejvyšším místě valového opevnění byla vybudována vysoká předsunutá věž na
čtyřhranné základně s oblými rohy a středovým břitem, která měla tři patra.
Velká hradní válcová věž byla zvýšena o třetí patro a zastřešena,
osvětlení prostoru bylo později vyřešeno osmi velkými okny.
Všechny tyto stavební úpravy uskutečňoval Bohuslav Hasištejnský už v době,
kdy hrady ztrácely svůj strategický význam a
nahrazovaly je renesanční zámky. Zřejmě byl velký romantik,
nebo si toto místo opravdu zamiloval.
(Zdroj: hrad Hasištejn, Wikipedie, foto:internet)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama