AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Hrad Borotín

8. října 2012 v 13:08 | Holub |  Památky
Dojemně osamělý a opuštěný vypadá zbytek hradu Borotína.
A je to velká škoda, protože je to zřícenina moc krásná a trochu neprávem opomíjená.
Co by za to jinde dali, kdyby měli ve svém katastru takovou gotickou nádheru!

Hrad Borotín, který sice nepatřil k těm vznešeným a královským,
ještě dnes vypadá moc hezky a jak hlásá cedule na zdi, líbil se dokonce i K. H. Máchovi,
který byl znalcem a neomylně si vybíral objekty nejen krásné a harmonizující s okolní
přírodou, ale navíc i historicky zajímavé.
Hrad Borotín podle zatím zjištěných faktů zřejmě založil Vítek z Borotína,
který byl z rodu pánů z Landštejna, což byla jedna z větví rodu Vítkovců.
Jeho synové Jan a Heřman prý byli stoupenci učení Jana Husa. Podle jedné písemné zprávy
byl Heřman v roce 1423 na pražském sněmu zvolen do sboru zemských správců.
Jeho nástupce Mikuláš z Borotína byl od roku 1426 jedním z hejtmanů táboritů,
ale v roce 1434 se přidal na stranu krále a za tuto zradu oblehlo táborské vojsko borotínský
hrad, který však stateční obránci tenkrát naštěstí ubránili. V roce 1446 Mikuláš z Borotína
hrad prodal Janu Malovcovi z Pacova a ten potom dědili a nakonec i prodali jeho potomci.
Kolem roku 1613 získal Borotín Kryštof Vojkovský z Milhostic, ale jeho tři synové se
zúčastnili stavovského povstání v letech 1618 -1620 a za to jim císařští vojáci vyplenili
a vypálili hrad i přilehlý dvůr.
Syn Adam, který byl vyšetřující komisí nakonec osvobozen,
prodal v roce 1623 svůj díl Polyxeně z Lobkovic, která připojila Borotín k svému panství.
Ovšem vypálený a zdevastovaný hrad byl ponechán svému osudu a už nikdy nebyl obnoven.
V průběhu dalších staletí byl rozebírán na stavební materiál pro domky okolního obyvatelstva,
stejně jako později tento kdysi nádherný barokní dvorec, kterého
zbytky uvidíte v místě bývalého předhradí.
Západní část jádra hradu výrazně poškodila těžba kamene.
Ještě v polovině 19. století bylo zbytků zdiva mnohem víc,
jak je vidět na některých starých rytinách.
V letech 1980-82 byla zřícenina hradu prý necitlivě zajištěna a tím se zbytečně zničilo
mnoho důkazů, které by svědčily o stavebním vývoji této zajímavé památky.
Naštěstí archeologický průzkum, který probíhal už v roce 1977, také
přinesl některé zpřesňující a opravné poznatky.
Byly určeny čtyři základní stavební fáze, podle kterých v té nejstarší to byl
hrad bergfritového typu, obsahoval dvouprostorový palác a věž (bergfrit), později byla
dostavěna druhá věž, jaké byly v té době moderní.
Jádro hradu, které stálo na nevysokém ostrohu, bylo půlkruhového tvaru, zčásti
obklopené parkánem. Na nejsnáze přístupné straně byl hrad chráněn ještě
dnes jasně viditelným příkopem.
Obranu zajišťoval další okrouhlý bergfrit o vnějším
průměru asi 11 metrů a síle zdiva přes tři metry, který byl skoro celou svou hmotou
vysunut před čelo hradby a z ochozu a střílen mohla být vedena obrana hradu před
vstupní branou. Do dnešních dnů se dochoval pouze tento
zbytek a přibližně je to asi výška prvního patra.
Druhá menší věž stála v jihovýchodní straně jádra a její zdivo bylo spojeno
s obvodovou hradbou, bohužel se z ní zachovala pouze část asi do výše prvního patra,
které bylo stejně jako přízemí zaklenuto křížovými žebrovými klenbami.
Celá západní část hradu je úplně zničená v důsledku těžby kamene.
V další stavební fázi byla budova první brány nahrazena novou stavbou, která téměř
celou svou hmotou předstupovala do příkopu před parkánovou hradbu.
Tato mohutná mírně lichoběžná stavba byla zřejmě jednopatrová s plochostropým
suterénem. V čelní stěně byl padací most a vstupní vrata zajišťovala mohutná závora.
Kromě vstupního portálu mělo čelo budovy okénko se sedátky ve výklenku a jasně
viditelné jsou i štěrbinové střílny na sousedních stěnách.
Zřejmě byla parkánová hradba trochu nestabilní, proto byla zajištěna mohutnou
přizdívkou opatřenou ještě i opěrnými pilíři.
V poslední stavební fázi už se půdorys hradu nijak
výrazně neměnil, veškeré změny byly zaměřené pouze na rozšíření obytné plochy uvnitř areálu.
Na hrad určitě trefíte, když podle mapy pojedete do Sudoměřic u Tábora,
což není problém a odtud budete pokračovat dál směrem na Borotín.
(Zdroj: stránky hradu Borotín, wikipedie, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama