AlenaHanka OHanka SHanka ZJarmilaIntuiceLuckaMilasko Natty RomiRůženka
Jak se máme chovat k přátelům? . Tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.

Historie Vojanových sadů

8. října 2012 v 17:13 | Holub |  Památky
Mědiryt z roku 1685 (ohradní zeď už stojí)
V místech dnešních Vojanových sadů se nacházela ovocná zahrada, která vznikla současně
s biskupským dvorcem někdy kolem roku 1248 a od té doby náležela k dnes již zmizelému
biskupskému dvoru. Jde tedy o nejstarší částečně dochovanou zahradu v Praze a dokonce snad
v celých Čechách. Původní palác postavil biskup Mikuláš, ale již po roce
byla budova zničena při sporech krále Václava I. se synem Přemyslem Otakarem II.
Nově vystavěné a rozšířené objekty v těchto místech pak sloužily církvi až do roku 1420.
V roce 1410 zde byly spáleny reformátorské Viklefovy knihy, podle nichž učil
Mistr Jan Hus, v roce 1414 zde byla vyhlášena obhajoba Husova učení a v květnu 1420
při náboženských sporech Pražané celý objekt vypálili. Historik se zmiňuje o tom,
že Pražané " pokáceli v zahradě všechno stromoví, aby se mezi ním
vojsko Zikmundovo nemohlo skrývati."

Zničený arcibiskupský dvůr již nebyl obnoven. Zahrada byla rozparcelována mezi
pražské měšťany, hlásícími se k "podobojí". Kus zahrady dostal v roce 1421 od pražské
obce sladovník Ondřej, větší část zahrady dal král Vladislav II. Janu Pytlíkovi,
perkmistru viničných hor, odtud její dávný název Pytlíkovská.
Později se podle nového majitele nazývala Flavinovská a v roce1573 dal císař Maxmilián
kus zahrady na východní straně řeznickému cechu na zřízení jatek.
Část rozdrobené zahrady opět sjednotil Valdštejn, když jednotlivé pozemky na
počátku 17. století vykoupil. K zahradě, konfiskované Valdštejnovi, v roce 1653
císař Ferdinand III. dokoupil zbytek a věnoval ji řádu bosých karmelitánek,
kterýžto řád do Prahy pozval z Vídně. Karmelitky zahradu užívaly převážně jako užitkovou,
ale historické zprávy se zmiňují také o tom, že zde v roce 1662 zřídily i pec na pálení cihel.
V roce 1676 byla zahrada obehnána vysokou arkádovou zdí. Tu stavěli stavitelé V. Openritter
a A. Tümmel, a později, v roce 1682 ji dokončuje stavitel Ehrhardt.
V roce 1690 pak byl stavebně dokončen klášter karmelitánek a kostel sv. Josefa.
Zároveň také v zahradě vznikla první stavba, totiž kaple sv. Eliáše, od kterého karmelitáni
odvozovali svůj starozákonní původ. V 18. století přibyla kaple sv.
Terezie z Ávily (1743) a výklenková kaple sv. Josefa (1747) s vyhlídkovou terasou.
Podél hlavní cesty byla do roku 1721 lipová alej a po zahradě rozmístěny nádoby s pomerančovníky.
S působením karmelitánek v těchto místech je nerozlučně spjato
jméno jejich převorky, ctihodné Marie Elekty. Vedly se spory, kde vlastně byla původně pohřbena.
Názor, že to bylo v kryptě pod kaplí sv. Eliáše je dnes nahrazen míněním, že k původnímu
hrobu zřejmě směřovala osa druhého výklenku kaple sv. Josefa a že tento hrob se
nalézal v místě dnešního hřiště, někde při zdi, oddělující zahradu od nynějšího Ministerstva
místního hospodářství (dříve VÚVA).
Zde se skutečně později našly zbytky vyzdívky, která mohla pocházet ze sklípku,
kde dočasně spočinulo tělo Marie Elekty.
Po zrušení řádu roku 1783 přešla zahrada do držení řádu anglických panen,
který působil při sousedním kostele sv. Josefa. Podle dochovaných plánů zahrada měla
tou dobou komponovaný osový charakter a sahala až po dnešní Letenskou ulici.
Barokní ráz si zahrada udržela až do 19 století, kdy byla upravena v romantickém
stylu anglického parku s umělým jezírkem a jehličnany.
V roce 1919 koupil klášter se zahradou od anglických panen stát (ty se přestěhovaly do Štěkně)
a v roce 1920 celý klášterní areál přešel do majetku Ministerstva financí ČR a posléze
byl částečně v letech 1928-1937 zastavěn novými objekty podle projektu arch.
F. Roitha, které značně zredukovaly jeho rozlohu.
Zahrada byla nově upravena podle projektu architekta Chlustiny.
Za předmnichovské republiky hrozila zahradě zástavba budovou Senátu a ani později nezůstala
bez pozornosti pragmatiků, kterým se zdál pozemek příliš cenný, aby zůstal nezastavěn.
V roce 1954 však byla zahrada o rozloze 2,4 ha zpřístupněna veřejnosti a při té
příležitosti byla pojmenována po významném českém herci Eduardu Vojanovi,
který bydlel v blízké Míšeňské ulici a od té doby slouží jako oáza klidu v rušném
prostoru mezi stanicí metra a Karlovým mostem.
Pohled na Vojanovy sady na Langweilově modelu Prahy 1830
Po roce 1990 přešly Vojanovy sady pod správu MČ Praha 1.
Péčí městské části byla opravena kaple sv. Terezie, kompletně rekonstruována ohradní zeď
a pódium v zadní části parku. V roce 2002 byly Vojanovy sady těžce poničeny povodní,
voda tu dosahovala výšky téměř 4 m. Po povodni byly kompletně opraveny záchodky,
skleník, dětské hřiště a jezírko. Do parku byly doplněny desítky laviček, byla
rehabilitována barokní úprava teras se stylovým loubím a zahradními lavicemi.
Povodní zničený zelený tújový plot byl nahrazen habrovým.
(Zdroj: stránky Vojanový sady, foto: internet)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama